Ředitel VÚV TGM povede v následujících třech letech Mezinárodní komisi pro ochranu Labe

Dne 16. ledna 2024 se v Magdeburku uskutečnilo slavnostní předání předsednictví Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL). Předsednictví na následující tři roky převzala od německé strany česká strana. Novým prezidentem byl se souhlasem smluvních stran jmenován Ing. Tomáš Fojtík, jenž zastává pozici ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Zaměstnanci této instituce jsou mezinárodně uznávanými a dlouholetými vedoucími, mluvčími nebo členy pracovních skupin a skupin expertů a významně se podílejí na činnostech a směřování MKOL. Tato skutečnost podtrhuje význam a důležitost této resortní výzkumné organizace Ministerstva životního prostředí a resortního výzkumu jako takového. Od založení MKOL v roce 1990 je Ing. Tomáš Fojtík pátým prezidentem komise z České republiky.

^{Zdroj fotografií: sekretariát MKOL}

Nový prezident bude podporovat činnosti pracovních skupin a skupin expertů v rámci MKOL především v oblastech implementace Rámcové směrnice o vodách a Povodňové směrnice. Dále se zaměří na problematiku sedimentů a živin a bude také podporovat rozvoj Mezinárodního programu měření Labe, Mezinárodního varovného a poplachového plánu Labe a Mimořádného mezinárodního programu měření Labe pro sledování jakosti vody v případě extrémní hydrologické situace.

Ing. Tomáš Fojtík ke svému jmenování dodává: „Jmenování do funkce prezidenta MKOL pro mě znamená velikou poctu, ale i závazek. Mezinárodní spolupráce pro mě byla vždy důležitá, neboť pouze jejím prostřednictvím můžeme přispět k celkovému zlepšení stavu životního prostředí. Naše snažení v této oblasti by nemělo mít hranic, protože ani voda je nezná.“

MKOL byla založena 8. října 1990. K zakládajícím a smluvním stranám patří vedle České republiky a Spolkové republiky Německo také Evropská unie, jež byla smluvní stranou MKOL do 30. dubna 2004, tedy do data vstupu České republiky do Evropské unie dne 1. května 2004. Hlavními cíli činnosti MKOL je využívání vody, především umožnění získávání pitné vody z břehové infiltrace a zemědělské využívání vody a sedimentů, dosáhnutí co nejpřirozenějšího ekosystému se zdravou četností druhů a v neposlední řadě trvalé snižování zatížení Severního moře z povodí Labe.