Povodně z přívalových srážek jsou nebezpečím, se kterým musíme v České republice počítat a být na něj připraveni. Tento typ povodní je charakteristický svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, který se rychle vrací do normálu.
Povodňové průtoky jsou závislé na mnoha faktorech, jako je intenzita a doba trvání deště, velikost zasažené plochy a také na fyzicko-geografických charakteristikách zasaženého území. Hlavní roli zde hrají velikost a tvar povodí, sklonitost terénu, propustnost půd a způsob využití území. Významný vliv má také nasycenost povodí předcházejícími srážkami. Pokud intenzita srážky výrazně přesahuje rychlost vsaku do půdy, dochází k nebezpečnému povrchovému odtoku a následným povodňovým projevům i při nenasyceném půdním profilu. Negativní dopady povodní z přívalových srážek jsou zesilovány nevhodnými způsoby užívání území. Po soustředění odtoku do říční sítě působí povodňová vlna svojí dynamickou silou, která je ještě umocněna neseným bahnem a dalším materiálem. Povodeň z přívalových srážek může způsobit značné škody na majetku a ohrozit životy osob v postiženém území. Poměrně často situaci zhoršuje ucpání propustků či mostních profilů, příp. vytváření bariér.
Sledování proběhlých událostí – záznam a vyhodnocení dopadů
Pro zaznamenání a vyhodnocování negativních dopadů povodní z přívalových srážek jsou vyvíjeny metody bezpilotního snímkování. Je tím umožněn rychlý a přesný záznam rozsahu, popř. průběhu povodní především na zemědělské půdě, ale i v zastavěném území. Pro tyto potřeby disponuje brněnská pobočka VÚV TGM systémem UAV (dron) využitelným pro pořizování leteckých snímků, panoramatických fotografií, mapování hůře dostupných území nebo tvorbu detailních 3D modelů terénu. Získaná data lze prezentovat jako ortofotomapy, digitální model povrchu, 3D vizualizaci území apod. Výstupy jsou vhodné k základnímu měření ploch, vzdáleností a objemů na mapách a trojrozměrných modelech, ale i k složitějším geografickým analýzám a kartografickým výpočtům.
Dále jsou pomocí tzv. erodoměru vyhodnocovány objemy půdy odnesené erozí z polí, která se často podílí na škodách v zastavěném území obcí. Jednotlivé významné povodně z přívalových srážek jsou sledovány s využitím informací ČHMÚ. Podrobné znalosti příčin, průběhu a následků jednotlivých povodňových událostí získané uvedenými postupy nám umožňují navrhnout taková opatření, která budou efektivní z pohledu nákladů a přínosů.
Lokalizace míst ohrožených povodněmi z přívalových srážek
Katastrofální povodně v roce 2009 a obdobné události v dalších letech názorně a s tragickými důsledky potvrdily, že k povodňovému ohrožení zastavěného území obcí může docházet i v místech, kde není žádný vodní tok. Na základě vyhodnocení faktorů ovlivňujících tvorbu soustředěného povrchového odtoku a transportu splavenin byla pracovníky VÚV TGM vytvořena metodika pro identifikaci tzv. kritických bodů. Jedná se o místa, kde může povrchový odtok způsobený přívalovými srážkami vnikat do zastavěné části obce (intravilánu) při splnění dalších kritických podmínek. Výstup metodiky slouží na národní úrovni jako podklad pro tvorbu povodňových plánů, územních plánů či pozemkových úprav.
Podle uvedených kritérií bylo v ČR identifikováno celkem 9 261 kritických bodů (viz mapa). Polohu jednotlivých kritických bodů je možné zjistit prostřednictvím mapového portálu www.povis.cz.
Možnosti ochrany před povodněmi z přívalových srážek
Na tzv. přispívajících plochách kritických bodů navrhujeme vhodná protierozní a protipovodňová opatření v rámci územně plánovacích dokumentací, pozemkových úprav a plánů povodí. Jedná se o návrh komplexního systému technických, biotechnických, organizačních a agrotechnických opatření v ploše povodí a operativních opatření podle § 65, zákona č. 254/2001 Sb. o vodách. Pro tyto návrhy využíváme postupy a nástroje, které jsou výsledkem systematického výzkumu problematiky povodní z přívalových srážek.
Podstatou účinné protipovodňové ochrany zejména urbanizovaných lokalit je tedy tvorba komplexních systémů ochrany před negativními účinky povodní a projevy eroze. Tyto systémy vedle protierozní a protipovodňové ochrany zvyšují retenční schopnosti krajiny a její ekologickou stabilitu.
