2016
Byly rozpracovány první tři etapy řešení projektu:
- Náplní první etapy byla rešerše odborné literatury, sběr, studium a zpracování archivních materiálů k vybraným památkově chráněným lokalitám.
- V roce 2016 proběhl jednorázový průzkum stavu vodních prvků několika desítek národních kulturních památek a památkových rezervací po celém území ČR navazující na dotazníková šetření provedená v projektu z výzvy NAKI I „DF12P01OVV035 – Identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami ohrožených přírodními a antropogenními vlivy“ (v letech 2012-2015). Součástí průzkumu bylo zpřesnění informací z dotazníků, místní šetření péče o vodní prvky, kvality prostředí vodních prvků dané lokality (kvalita vod a sedimentů, složení fytoplanktonu) a případně i průzkum rybích obsádek.
- Zároveň byly odebírány jednorázové vzorky vod, sedimentů a biosestonu pro orientační zhodnocení kvality a znečištění vodního prostředí. Poslední rozpracovaná etapa řešení byla zaměřena na rozbor environmentálně šetrných a neinvazivních technologií udržení či zlepšení kvality vodního prostředí a snižování množství a nebezpečných vlastností dnového sedimentu nádrží areálů kulturních památek a historických sídel za použití moderních a šetrných technologií a biologicko-enzymatických preparátů.
2017–2018
V letech 2017 a 2018 proběhl dvouletý detailní monitoring prostředí (voda, sedimenty, bioseston, zooplankton a zoobentos, ryby) vodních prvků vybraného okruhu památek (18 lokalit – zástupci NKP, VPR a MPR), který umožnil získat komplexní informace o kvalitě prostření a jeho zatížení znečištěním (byly sledovány u relevantních lokalit i přítoky a vnosy znečištění) a jeho změnách během roku (jarní, letní, podzimní a zimní aspekt), v průběhu dvou na sebe navazujících let.
Současně byly v tomto období řešeny etapy výzkumu zaměřené na experimentální práci s biologickými a biochemickými přípravky pro úpravu vodního prostředí a redukci, či úpravu vlastností dnových sedimentů, a to jak v laboratorním, tak poloprovozním měřítku. Dále probíhal výzkum vhodného nastavení a složení (množství, druhy) rybích obsádek pro různé druhy vodních prvků (okrasné nádrže, rybníky) s využitím dosavadních zkušeností části řešitelského týmu (pracoviště ÚBO AV ČR). Jedním ze studovaných směrů výzkumu bylo např. vysazení dravých ryb pro biomanipulace a amura bílého pro biomeliorační účely do vybraných vodních prvků a sledování chování ryb a jejich přínos.
Vyvíjena a testována byla také konstrukce jednoduchého bioreaktoru, který by umožnil pracovníkům správy a péče vodních prvků připravovat potřebné množství kultivované směsi bakterií k vypouštění do vodních prvků a uspořit tak prostředky za nákup biopreparátů.
V roce 2018 byla mapována česká i zahraniční historiografie, všímající si role ryb a na ně navázaného hospodářství, s akcentem na období od počátku 19. století, kdy dochází k restauraci zájmu o chov ryb (především kapra, pstruha a dravých forem) a také o zavádění nových postupů a vědeckých metod, včetně chemických analýz vody. Hlavní zaměření výzkumu v roce 2018 se týkalo fungování dvou hydrobiologických stanic. Jednalo se o Rybářsko-hydrobiologickou stanici na velkostatku Františka Harracha ve Velkém Meziříčí a dále o obdobnou výzkumnou stanici na lichtenštejnském velkostatku v Lednici.
2019
V roce 2019 probíhaly, a byly dokončeny, práce na poloprovozním testování aplikace biopreparátů pro úpravu vod a sedimentů. Testování aplikace biopreparátů probíhalo také v letošním roce, již jako provozní řešení, i na vodních prvcích konkrétních lokalit. V roce 2019 probíhaly zbývající práce na vývoji a ověření bioreaktoru s využitím různého vnitřního uspořádání, způsobu napájení, ohřevu vody a vzduchování. V části věnované studiu rybích obsádek bylo řešení soustředěno na následující tematické okruhy, které již zahrnuly práce vedoucí k soupisu postupů hospodaření s rybími obsádkami a jejich promítnutí do výstupu typu „Npam“ (památkový postup) a do odborné monografie:
- Zásady průzkumu rybích obsádek a průzkumů úživnosti prostředí pro cílové druhy ryb
- Zásady složení rybích obsádek (s rozdělením na produkční rybníky a nádrže v památkově chráněných areálech a lokalitách a na okrasné nádrže a bazény)
- Doporučené metody řízení rybí obsádky
- Zásady vysazování a chovu dravých ryb
- Poznatky k využití ryb k biomelioraci prostředí vodních prvků, zlepšení jejich kvalitativního stavu
- Doporučení k údržbě a péči o rybí obsádky
- Soupis vhodných druhů ryb pro vodní prvky kulturních památek a definování jejich nároků na vodní prostředí
V roce 2019 pokračovalo řešení poslední, šesté, etapy projektu, která byla podle plánu zaměřena na „finalizaci, publicitu, prezentaci řešení projektu“, a to několika formami, mezi něž patří odborné výstupy (příspěvky a články ve sbornících, odborné recenzované články), certifikované praktické postupy k péči a údržbě vodních prvků (památkové postupy), veřejně dostupná odborná monografie a pracovní setkání (jednání, workshop). Podrobně jsou postup výzkumu a dosažené výsledky shrnuty v odborné monografii s názvem „Kvalita prostředí vodních prvků kulturních památek a historických sídel. Posouzení stavu a možnosti řízení kvality v rámci památkové péče“.
Kniha je k dispozici v tištěné formě na vyžádání na brněnském pracovišti VÚV TGM. V elektronické formě je ke stažení v záložce Výstupy–Publikace na webových stránkách projektu zde.
