Cílem řešení projektu bylo směřovat především k ověřeným postupům návrhů integrované ochrany území před dopady lokálních povodní a erozními jevy tak, aby navrhovaná opatření byla účinná, prosaditelná a udržitelná.
Pozadí projektu
Ochrana zastavěných území obcí před dopady zejména povodní z přívalových srážek a s nimi související projevy eroze půdy je dlouho akcentovaný problém, který představuje rozsáhlou problematiku. Povodně z přívalových srážek, které charakterizují vysoké srážkové úhrny a doby trvání deště do 180 minut, jsou v poslední době výrazným problémem vzhledem k jejich častému výskytu. Souvislosti jsou spatřovány ve změnách extremit klimatických jevů v rámci hydrologického roku, s projevy na jedné straně nebývale suchým obdobím způsobeným zvýšenými teplotami vzduchu a nedostatkem srážek, na druhé straně jsou zaznamenávány intenzivní srážky spadlé v krátkém časovém intervalu.
Dopady extrémních hydrologických jevů v posledních letech dokladují nutnost zabývat se v České republice problematikou protipovodňové a protierozní ochrany i ve vazbě na opačný extrém, tj. problematiky hydrologického sucha. Rozhodující z hlediska tvorby povrchového odtoku, vodní eroze a transportu splavenin je stav zemědělských pozemků, na nichž za určitých podmínek při výskytu přívalových srážek dochází k extrémním odtokům s devastujícími účinky. Postihována je i lesní půda, zejména při uplatňování nešetrných těžebně dopravních technologiích a při nevhodné skladbě porostů.
Řešení integrované ochrany území před nepříznivými a ničivými účinky soustředěného povrchového odtoku musí vždy začínat na ploše povodí. Návrhem a realizací integrované ochrany území lze dosáhnout ovlivnění odtoku srážkových vod prostředky ochrany a organizace povodí a vodohospodářskými opatřeními. Nežádoucí účinky těchto povodní lze eliminovat vhodně navrženým komplexním systémem protipovodňových a protierozních opatření, který vychází z podrobné analýzy erozních a odtokových poměrů. Řadu vhodných opatření lze realizovat správnou zemědělskou praxí, na kterou je v rámci dotační politiky státu a EU kladen stále větší důraz dodržováním zákonných opatření stanovených v Kontrole podmíněnosti (crosscompliance) a zejména jejích standardů GAEC. Vymezené standardy hospodaření jsou definovány členskými státy Evropské unie v souvislosti se zachováním kvality půdy, minimální úrovní péče a ochrany vody a hospodaření s ní (na základě rámce stanoveného v příloze č. III nařízení Rady (ES) č. 73/2009). S účinností od 1. 7. 2011 došlo k dalšímu zpřísnění podmínek hospodaření, zemědělci musí chránit i tzv. mírně erozně ohrožené půdy.
Další opatření se realizují prostřednictvím komplexních pozemkových úprav (KPÚ) především pak budováním společných zařízení. V dosavadní praxi navrhování ochranných opatření není doposud pravidlem vyhodnocení ekonomické efektivnosti návrhu a z těchto důvodu často dochází k prosazování takových řešení ochrany území, která nejsou efektivní a komise strategických expertů je následně nucena takovéto projekty vyřadit z financování a tedy realizace. Právě při jednáních s členy této komise byla zmiňována potřeba zpracovat metodiku pro hodnocení technickoekonomické účinnosti prvků protipovodňové a protierozní ochrany (plánovaný výsledek projektu) a následně ji implementovat do metodických postupů pro navrhování ochranných opatření v povodí včetně procesu komplexních pozemkových úprav.
Cíle projektu
Hlavním cílem projektu bylo vytvořit systém optimalizace hospodaření s vodními a půdními zdroji v dlouhodobém horizontu včetně jejich bilancování v systému půda – rostlina – atmosféra, omezit dopady klimatických změn na zemědělské ekosystémy.
Metodika projektu
Navrhované postupy integrovaného řízení vodního režimu byly testovány v povodích Husího potoka a Litavy se zaměřením na vypracování návrhů nejvhodnější ochrany a organizace území a optimální orientace vývoje zemědělského a lesního hospodaření v těchto silně ohrožených povodí. Zvláštní pozornost byla věnována vymezení nejvhodnějších organizačních, agrotechnických, lesotechnických, biotechnických a vodohospodářských opatření na celé ploše povodí, která vedou k integrované ochraně sídel, vodohospodářské infrastruktury, dopravní infrastruktury a významných objektů v krajině a také k zabezpečování vodních zdrojů pro suchá období.
Pro obě zájmová území byl vytvořen matematický srážko-odtokový model, který byl využit pro zhodnocení vlivu navrhovaných opatření. Tyto modely byly dále využity v následujícím řešení při vytváření a testování komplexního matematického optimalizačního modelu, který umožní konkrétní řešení ochrany zájmového území a řízení vodního režimu v povodích Husího potoka a Litavy jako hydrologických celcích.
Podrobnosti o projektu se dozvíte zde.
