Pozadí projektu
Sucho se na stavu podzemních vod projevuje s velkou setrvačností. Stav hladin podzemních vod byl dlouhodobě podnormální po 6 hydrologicky suchých let 2014–2019. Až rok 2020 přinesl srážky, které začaly doplňovat snížené zásoby podzemní vody ve většině hydrogeologických rajonů, směrem k průměrné úrovni. Projekt cílí na podporu využívání řízené dotace ke zvyšování zásob podzemních vod. Jde o jeden ze způsobů zadržení vody v krajině ve formě vody podzemní. Podporu a realizaci řízené dotace podzemních vod je vhodné směřovat primárně do oblastí s největšími riziky dopadu sucha na podzemní vody. Zásadní novost projektu je v propojení hodnocení území ČR z hlediska rizika sucha na podzemních vodách s hodnocením území ČR z hlediska vhodnosti pro aplikaci metod řízené dotace. Projekt přímo navazoval na výzkum MŽP v letech 2017–2019 (projekty Sucho I a II), což umožnilo tento pokračující
Cíle projektu
Hlavním cílem projektu je změna v hospodaření s podzemní vodou z pasivního přístupu k ochraně ve formě pouhých restrikcí v užívání vody na aktivní přístup využívání volných objemů v hydrogeologických kolektorech ke zvyšování zásob podzemní vody v krajině. Projekt cílí i na lepší zapojení hodnocení stavu podzemních vod do systémů operativního řízení, které se MŽP snaží dlouhodobě prosadit. Výstupy projektu budou důležité pro rozhodovací proces tzv. „suchých“ komisí podle novely vodního zákona, dále jako podklad pro státní a správní orgány (pro zvýšení efektivity jejich rozhodování, např. o optimální volbě a podpoře projektů k zadržování vody v krajině), a také pro operativní využití v monitoringu a předpovědích stavu podzemních vod (zvláště v předpovědním systému HAMR).
Metodika projektu
Projekt měl dvě hlavní části:
- Výzkum využívání metod řízené dotace pro zvyšování zásob podzemních vod a určení vhodných území v celé ČR k její aplikaci (VÚV TGM),
- Sestavení celorepublikové mapy hydrogeologické zranitelnosti kvantity podzemních vod k suchu (ČGS).
Vodu v období vysokých srážek nebo tání sněhu (případně vodu z přebytků trvale vyšších průtoků v tocích), případně trvalé přebytky povrchových vod, je vhodné zadržet a infiltrovat do vhodných hydrogeologických kolektorů, kde se uložená voda na rozdíl od povrchových nádrží neztrácí výparem a nezabírá velké plochy krajiny. Tato zadržená podzemní voda je disponibilní pro vodárenské odběry, pro udržení pramenů a mokřadů v období sucha, a současně udržuje potřebné minimální průtoky ve vodotečích (stabilizace a zvýšení základního odtoku), což zmírňuje dopady v období sucha.
Zkušenosti z projektu Rebilance zásob podzemních vod byly využity pro hodnocení zranitelnosti kvantity přírodních zdrojů podzemních vod k suchu. Dosavadní výzkumy se doposud přednostně zabývaly jinými druhy sucha – meteorologickým, zemědělským nebo hydrologickým. Sucho na podzemních vodách je doposud většinou chápáno jako podmnožina sucha hydrologického. Příčiny, průběh i vhodná adaptační opatření na hydrogeologické sucho jsou však odlišné, je proto vhodné k suchu na podzemních vodách přistupovat specifickým způsobem. Hodnocení dopadů sucha na podzemní vody v rámci celé ČR je zcela nový přístup, takové hodnocení území ČR zatím není k dispozici.