Pozadí projektu
Změny vodního režimu krajiny úzce souvisí s proměnami uspořádání krajiny výstavbou liniových prvků dopravní infrastruktury, rozšiřováním zástavby, devastací rozsáhlých ploch území v těžebních oblastech, intenzifikací zemědělského hospodaření, odvodňováním a prováděním meliorací, scelování a rozorávání pozemků, zhoršením půdní struktury zemědělské půdy, změnou skladby lesa a aplikací výhradně technických přístupů při regulaci vodních toků a řešení protipovodňové ochrany urbanizovaných území. V důsledku zmíněných a leckde necitlivých zásahů do vodního režimu krajiny a v kombinaci se zvyšující se citlivosti společnosti (infrastruktur) na různé druhy nebezpečí (povodně, sucho, tornáda atd.) a s odhadovanými projevy klimatických změn ovlivňující zejména častější výskyt hydrologického sucha) dochází k negativním důsledkům povodní, zanášení vodních toků a vodních nádrží (zrychlení stárnutí vodohospodářské infrastruktury), splachům ornice do intravilánu obcí při přívalových povodních, ohrožení životů obyvatel ČR, škodám na majetku atd. Dosud problematicky kvantifikovaným důsledkem popisovaného stavu je snižování úrodnosti a výnosovosti zemědělského půdního fondu (jeho degradace), dále také sekundární projevy těžebně dopravní eroze na lesní půdě, zhoršení pedohydrologické bilance atd.
Česká krajina není zcela připravena na stávající i budoucí výkyvy srážkové činnosti, změny sezónního chodu povodní a stále častější projevy hydrologického sucha. Je zřejmé, že realizace části výsledných opatření v krajině si vyžádá řadu let. Půjde de facto o částečnou rekonstrukci krajiny, která si s ohledem na optimalizaci vztahu vodního režimu a struktury krajiny vyžaduje komplexní přístup a využití vícestupňové optimalizace navrhování vhodných opatření. Adaptační scénáře na dopady klimatické změny a dalších faktorů v celé Evropě předpokládají včasnou přípravu, strategická rozhodnutí o postupu realizace soustav preventivních opatření, které povedou v důsledku ke zvýšení retence vody a k lepší přípravě celé plochy povodí na negativní vlivy. Dosavadní přístupy prevence jsou poznamenány jistým stupněm roztříštěnosti a mnohde i nízkou úrovní faktické koordinace. Systémy hospodaření v krajině a plánovací agendy, které ovlivňují zásadní měrou změny krajiny a následně i vodní režim, se velmi často míjejí.
Plánovací agendy v krajině jsou vedeny různými subjekty a spravovány obvykle za jiným účelem. Vlastnické vztahy, které jsou tak podstatné (někdy i limitující) pro změnu uspořádání krajiny, protierozní úpravy a návrhy společných zařízení, jsou garantovány stavem katastru nemovitostí a dále metodikou i navazující agendou komplexních pozemkových úprav podle zákona č.139/2002 Sb. Napříč pomyslnou linií vlastnických vztahů v krajině a rozdělení krajiny na katastrálně evidovanou zemědělskou a lesní půdu prochází plány oblastí povodí (resp. plány dílčích povodí), které řeší požadavky Rámcové směrnice o vodách 2000/60/ES a jsou nově zásadním plánovacím nástrojem ve vodním hospodářství. Dalším důležitým krokem je tvorba územně analytických podkladů (ÚAP) dle vyhlášky č.500/2006 Sb. a jejich zavedení do územně plánovací agendy krajských úřadů a obcí s rozšířenou působností (ORP). Nicméně souhrnně lze konstatovat, že jsou stále patrné resortní bariéry, nekoordinovanost a nízké využívání datových propojení výše uváděných agend/databází a s tím související efekty z jejich využití v prostorovém plánování.
Systémy hospodaření v krajině mají pro regulaci vodního režimu neméně podstatný význam. V případě zemědělské půdy se jedná o problém vysokého utužení půdy, dále nižší přísun organické hmoty, velká plocha polí, odstranění přirozených bariér pro odtok a nadprůměrně vysoký stupeň zornění ve srovnání s ostatními evropskými státy. Tyto faktory úzce souvisejí s nízkou infiltrací, rychlým odtokem a vznikem projevů rýhové, stružkové a brázdové eroze. U lesní půdy je klíčovým problémem nevhodná skladba dřevin (u málo zastoupených listnatých dřevin je retence vody podstatně vyšší) a těžebně dopravní eroze. Z výše uvedených faktů vyplývají motivy a důvody, které vedly k vypracování konceptu jednotného přístupu řešení problému odtoku a eroze v celé ploše povodí na zemědělské i lesní půdě.
Další podrobnosti o projektu včetně výstupů se dozvíte na specializovaném webu zde.
Cíle projektu
Projekt měl tyto hlavní cíle:
- vytvoření návrhů přírodě blízkých protipovodňových a protierozních opatření jako podkladu pro plánování v oblasti vod, územní plánování, projekty pozemkových úprav, oblastní plány rozvoje lesa a další plánovací agendy,
- zpřístupnění návrhů cílovým skupinám uživatelů prostřednictvím mapového portálu,
- zlepšení stávajících systémů protipovodňové ochrany území a jejich doplnění o prvky lokální ochrany a efektivní opatření protierozní ochrany půdy v ploše povodí,
- poskytnutí nových informačních nebo kontrolních nástrojů pro odpovědné subjekty (zejména správce vodních toků, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Agenturu ochrany přírody a krajiny) a žadatele o finanční podporu z dotačních titulů zaměřených na vodní hospodářství a ochranu a přírody a krajiny (zejména dotační tituly Státního fondu životního prostředí a Státního zemědělského intervenčního fondu),
- integrace zájmů a některých úkolů resortů Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí do komplexního celostátního projektu infrastrukturní povahy.
Metodika projektu
Projekt byl rozčleněn do 14 etap:
- Analýza současného stavu
- Datové služby a nástroje správy dat
- Definice cílového stavu území a formulace strategie dosažení
- Návrhy opatření
- Vyhodnocení účinnosti navrhovaných opatření
- Optimalizace I
- Zpřístupnění dat na mapovém serveru pro revizi
- Harmonizace návrhů opatření
- Optimalizace II
- Finální vyhodnocení účinnosti revidovaných opatření
- Zpřístupnění výstupů na mapovém portálu pro uživatele výstupů
- Implementace výsledků řešení do plánovacích agend
- Výsledné podklady pro decizní sféru
- Prezentace a propagace řešení
