Pozadí projektu
Hydromeliorační stavby doprovází společnost a krajinu českých zemí po větší část 19. století a dále. Mnoho historických realizací přestalo být využíváno a jen menší část je součástí památkově chráněných objektů a areálů. Také velká část realizací závlahových systémů a objektů po roce 1948 byla z ekonomických důvodů po roce 1989 opuštěna a nachází se v různém stavu. Ten byl rámcově u těchto realizací prozkoumán a popsán pracovníky VÚMOP v materiálech pro Státní pozemkový úřad a Ministerstvo zemědělství ČR. V současné době v souvislosti s výskytem sucha, zejména v posledních pěti letech je problematika využití závlah, jejich nových realizací, ale i využití historických staveb, opět široce diskutována.
S ohledem na změny klimatických podmínek a očekávaný nárůst zájmu o posouzení stavu a možností obnovy existujících závlahových systémů je důležité stávající stav objektů důkladně zmapovat, zdokumentovat a popsat i z hlediska památkové péče. Rámcově lze při hodnocení vycházet z přístupů a kritérií hodnocení kulturních památek publikovaných v metodikách NPÚ. Pro identifikaci a hodnocení kulturně-historických hodnot objektů závlah bude vhodně využita oborová metodika hodnocení historických vodohospodářských objektů, která je v současnosti připravována ve spolupráci řešitelských týmů pod vedením VÚV v rámci projektu „Historické vodohospodářské objekty, jejich hodnoty, funkce a význam pro současnou dobu“. V souvislosti s možným novým rozvojem závlah na území ČR považujeme za přínosné detailně zmapovat a popsat historii tohoto oboru, zdokumentovat zachované objekty z pohledu kulturně-historického a vše přístupnou formou popularizovat široké veřejnosti, odborníkům mimo vodní hospodářství a zemědělství a zejména studentům SŠ a VŠ, kteří se s tímto oborem mohou, nebo budou potkávat ve své profesní praxi.
Cíle projektu
V širším kontextu aktuálního boje s dopady sucha by měl projekt přispět ke zvýšení povědomí o historii plánování, budování a údržby závlah v českých zemích a přenosu tohoto dědictví do současnosti, včetně lokální úrovně. Hlavním cílem řešení projektu je podrobně a souhrnně zdokumentovat a popularizovat historii závlah a části průmyslu spojeného s jejich realizací a produkcí zařízení k zavlažování půdy jako specifických sektorů vodního hospodářství a průmyslového dědictví. V novodobé historii, prakticky od 19. století, prošly závlahy v českých zemích velkým rozvojem. V 90. letech 20. století však zaznamenaly značný útlum. Problematika závlah se ale v posledních několika letech opět stává předmětem zájmu v souvislosti s častějším výskytem sucha.
Metodika projektu
Cíle projektu bude dosaženo prostřednictvím archivních prací, zpracování dostupných analýz podkladů, především historických dokumentací, plánů, ale také současného průzkumu závlahových objektů a soustav. Průzkum vybraných soustav bude proveden s využitím moderních technologií UAV. Data budou analyzována a vizualizována pomocí GIS nástrojů apod. Zpracování všech pořízených podkladů vyústí ve vytvoření plánovaných výstupů. Především bude vytvořen soubor map pro jednotlivá území. Mapy budou podrobně zobrazovat trasování a stav zachovalých i zaniklých závlahových systémů, identifikaci jejich kulturně-historických hodnot, potenciálu obnovy a dalšího využití, ale i působících rizik zachování a využití, a to pro každé ze zájmových území. Publicita, prezentace a zpřístupnění komplexních informací o řešené problematice vodního hospodářství bude zajištěna formou elektronických, široce dostupných, výukových materiálů a uskutečněním výstavy doplněné recenzovaným kritickým katalogem. Trvalé zpřístupnění shromážděných a zpracovaných materiálů o problematice závlah bude mimo výukové materiály a mapové výsledky zajištěno také prostřednictvím specializované databáze napojené na mapový server zaměřený na problematiku meliorací (tzv. ISMS), provozovaný na webových stránkách VÚMOP.
V souladu s navrženými cíli je řešení projektu rozděleno do tří etap, které by měly být zahajovány postupně během doby řešení projektu:
- první etapa (2020–2021): „Kompilace rešeršní a archivní práce, zpracování technických dokumentací, přehled stavu závlah“,
- druhá etapa (2021–2022): „Detailní terénní průzkum – dokumentace, popis a vizualizace závlahových systémů“,
- třetí etapa (2022): „Zpracování a prezentace výstupů projektu“.
